Slovinsko a Srbsko musí odškodnit podvedené střadatele

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku 6. října vydal kladné rozhodnutí ve věci sporu Emina Ališićová, Aziz Sadžak a Sakib Šahdanović versus Slovinsko a Srbsko, který se týkal výplaty zadržovaných úspor v bankách. Výše zmiňovaní bosenskohercegovští občané tak mají nárok na výplatu peněz, které měli uložené v někdejších pobočkách slovinské Lublaňské banky a srbské Invest banky a o něž přišli během rozpadu společného jugoslávského státu. Na začátku 90. let se oba státní bankovní domy stáhly do svých mateřských zemí a občanům dalších jugoslávských republik odmítly vyplácet jejich vklady. Situaci následně zkomplikovaly vlastnické změny a krach obou bank.

V případě Ališićové a Sadžaka slovinský stát Lublaňskou banku roku 1994 záměrně zlikvidoval, když z ní odčerpal všechna aktiva a ponechal jí jen pasiva. Nová lublaňská banka se staronovým vlastníkem připravila o úspory celkem asi 300 000 střadatelů z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska, kteří své vklady i s úroky dnes odhadují na 800 milionů bývalých německých marek (z toho 635 milionů náleží bosenskohercegovským občanům). Srbské úřady evidují celkovou výši pohledávek klientů Invest banky i s úroky před jejím bankrotem roku 2003 na 87,6 milionů eur, samotní bosenskohercegovští střadatelé nicméně vyčíslili dluhy banky na bezmála 205 milionů eur.

Slovinská reakce na výrok soudu na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Janez Janša oznámil, že Lublaň podá odvolání v zákonné tříměsíční lhůtě a žádné úspory zatím nevyplatí. Slovinsko zastává názor, že pobočky Lublaňské banky v Záhřebu a Sarajevu byly převzaty nástupnickými státy, a tudíž nemusí hradit jejich pohledávky. Alpská republika mimoto nemá na tak vysoké kompenzace finanční prostředy, státní kasa se potýká s ohromnými potížemi a nejinak tomu je v samotné Nové lublaňské bance. Srbsko na rozhodnutí soudu zatím oficiálně nereagovalo, zřejmě však také podá dovolání. Soudní dvůr tak bude otázku vrácení starých vkladů projednávat znovu, jednat ale bude ve značném spěchu. Otázka chorvatských střadatelů může totiž ovlivnit letošní vstup Chorvatska do Evropské unie. Navíc soud má na stole dalších 1650 žalob zhruba 8000 podvedených klientů.