Operace Kosmaj a smrt na oprátce

Zrána 6. dubna 1941 vojska Třetí říše zaútočila na Jugoslávii. Za necelé dva týdny země agresorovi zcela podlehla. Domácí jednotky se až na sporadické výjimky vzdaly nebo se před nepřítelem stáhly do hornatého vnitrozemí. Německo, k němuž se brzy přidaly Itálie, Maďarsko a Bulharsko, zemi okamžitě rozdělilo na menší části a obyvatelstvo, které se odmítlo podřídit novým poměrům, nemilosrdně zlikvidovalo. Brutalita okupantů neznala mezí a zcela se vyrovnala běsnění v zabraném Polsku. Primární obětí teroru byli Židé a po nich hned Srbové, jež byli vnímáni jako zapřísáhlí nepřátelé německé rozpínavosti již od Veliké války. Teror se však nevyhnul ani Romům.

Odpor Jugoslávců byl s ohledem rychlý a razantní postup Berlína a jeho spojenců minimální. Slovinsko, Makedonie, Vojvodina a Kosovo byly zabrány sousedními státy, na území Chorvatska a Bosny a Hercegoviny vznikl fašistický Nezávislý stát Chorvatsko. Černá Hora vyhlásila nezávislost pod italským patronátem. Srbsko, zbavené území s početnými etnickými menšinami, se našlo pod přímou německou správou, byť ta vytvářela zdání fungující místní samosprávy.

Odbojové hnutí v Srbsku zesílilo až po německém útoku na SSSR 22. června 1941. Horliví komunisté tehdy začali vytvářet menší bojové skupiny v odlehlejších oblastech země. Jednou z prvních byl Kosmajsko-posávský oddíl, který vznikl hned počátkem července. Své jméno získal podle pohoří Kosmaj, ležícím asi 50 kilometrů jižně od Bělehradu. Jeho velitelem se stal veterán španělské občanské války a uznávaný literát Koča Popović. Následně 25. července oddíl provedl několik úspěšných sabotážních akcí na železnici. Začátkem srpna partyzáni svou činnost rozšířili o útoky na četnické stanice a obecní úřady. 

Zvýšená aktivita komunistů nedaleko Bělehradu vyvolala ostrou reakci na straně okupantů. Němci spěšně připravili odvetnou akci s krycím názvem Baden, jejímž cílem bylo vyčistit Kosmaj od povstalců. Operaci, jež započala 7. srpna, velel zkušený generál Paul Bader. Wehrmacht o síle několika tisíc mužů a s pomocí domácích proněmeckých sil celé pohoří  obklíčil a za několik málo dní oblast vyčistil od partyzánů. Na odpor se jim postavilo jen několik desítek slabě vyzbrojených, ale zato odhodlaných mužů.

Podle německých zdrojů při zřídkavých přestřelkách padlo 18 partyzánů a 13 bylo zajato. Části odbojářů se z obklíčení podařilo uprchnout. Počet zabitých Němců není znám. Těla padlých Srbů byla pro výstrahu několik dní vystavena ve vsi Sopot. Následně okupační správa 13. srpna uveřejnila výzvu, v níž se odsuzovalo partyzánské povstání a obyvatelstvo se vyzývalo k boji proti komunistům.

Dne 17. srpna Němci na ústředním bělehradském náměstí Terazije pověsili na kandelábry 5 odbojářů, přičemž dva z nich byli zajatci z Kosmaje. Iniciátorem veřejné popravy byl šéf bělehradského Gestapa SS-major Karl Kraus a schválil ji i vojenský velitel okupační správy generál Heinrich Danckelmann. Oběšenci byli nejdříve ve vězení zastřeleni revolverem do hlavy.

Odstrašující exekuce partyzány od další činnosti neodradila. Kosmajský oddíl se brzy rozrostl o další desítky členů. Odpor proti německé správě v Srbsku do podzimu jen sílil. Na památku obětí operace Baden v pohoří Kosmaj roku 1971 vznikl mohutný betonový památník.

***

Heinrich Danckelmann byl krátce po válce zajat spojeneckými vojáky a poté vydán do Jugoslávie. Tam byl odsouzen k trestu smrti a následně 30. října 1947 popraven.

Paul Bader, který od prosince 1941 do srpna 1943 dokonce vykonával funkci vojenského velitele okupační správy, před soudem nikdy nestanul a roku 1971 zemřel v rodném Německu ve vysokém věku 87 let.