Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii v Haagu odsoudil k 40 letům odnětí svobody někdejšího prezidenta Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině Radovana Karadžiće. Politika tribunál mimo jiné uznal vinným z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, obléhání Sarajeva a genocidy ve Srebrenici.
Radovan Karadžić se narodil 19. června 1945 v černohorské obci Petnjica. Roku 1960 se přestěhoval do Sarajeva, kde následně vystudoval psychiatrii na místní univerzitě a našel si trvalé zaměstnání. Roku 1984 byl zatčen a poté obviněn ze zpronevěry a podvodu, za což si vysloužil trest tří let odnětí svobody. V této době se myšlenkově sblížil s nacionálně orientovanými srbskými spisovateli Dobricou Ćosićem a Matijou Bećkovićem.
Karadžić v červenci 1990 spoluzaložil a vedl nacionálně orientovanou Srbskou demokratickou stranu v Bosně a Hercegovině, která v prvních svobodných volbách v této jugoslávské republice získala většinu hlasů srbské komunity. Sám Karadžić ale nevykonával žádnou politickou ani státnickou funkci, třebaže jeho strana společně s bosňáckými a chorvatskými nacionalisty utvořila vládní koalici. Rozdílné pohledy bosenskohercegovských národů na budoucí uspořádání Jugoslávie nakonec začátkem roku 1992 vedly k vyhlášení suverenity a následně nezávislosti Bosny a Hercegoviny, kterou ale SDS neuznala a proti zbývajícím dvěma národům zahájila válku. SDS ovšem ještě před mezinárodním uznáním Bosny a Hercegoviny založila separatistický stát Republiku Srbskou. Karadžiće v nesmlouvavé politice aktivně podporoval i srbský prezident Slobodan Milošević, který bosenským Srbům prostřednictvím Jugoslávské lidové armády zpočátku poskytoval všestrannou materiální pomoc. Během bosenské války se armáda a policie Republiky Srbské dopustily mimořádně ohavných zločinů, které svou zuřivostí a rozsahem nesnesou srovnání s jednáním protivníků.
SDS vyhrála volby v Republice Srbské i v září 1996, prvním poválečném volebním klání, ale po vydání mezinárodního zatykače na Radovana Karadžiće v létě a na podzim 1995 a nátlaku mezinárodního společenství se její nezpochybnitelný vůdce dobrovolně stáhl do ilegality. S pozměněnou identitou se poté skrýval až do 21. července 2008, kdy byl zatčen v Bělehradě a vydán do nizozemského Haagu. V té době vystupoval jako alternativní léčitel Dragan Džabić, jehož výrazným rysem byl mohutný bílý plnovous.
Hlavní líčení s někdejším vysokým představitelem Republiky Srbské bylo zahájeno 26. října 2009 a trvalo celkem 498 dní. Senát vyslechl 586 svědků, z toho 337 obžaloby a 248 obhajoby a jednoho předvolal sám, a do procesu zařadil na 11 500 důkazních prostředků.
Více na http://www.icty.org/en/case/karadzic/4
Více na http://www.icty.org/en/case/karadzic/4
