Srbsko míří k předčasným volbám

Srbský prezident Tomislav Nikolić vyjádřil podporu novým parlamentním volbám, které zkrátí mandát poslanecké sněmovny o dva roky. Od vyhlášení pluralitního politického systému roku 1990 půjde o desáté volební klání. Vypsání voleb před třemi dny nečekaně podpořil předseda nejsilnější vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS) a vicepremiér Aleksandar Vučić, donedávna stranický kolega a pravá ruka Tomislava Nikoliće.

Poslední volby v roce 2012 těsně vyhrálo seskupení pokrokářů a několika malých stran, když získalo 24,05 % hlasů a 73 křesel v 250členném jednokomorovém parlamentu. Rozložení sil v roztříštěné sněmovně pokrokářům ale neumožnilo sestavit vládu pod jejich vlivem, a tak nakonec souhlasili s nesourodou koalicí se Sjednocenými regiony Srbska (URS) a postmiloševićovskou Socialistickou stranou Srbska (SPS), jejíž ambiciózní předseda Ivica Dačić obsadil post premiéra a ministra vnitra.

V červenci roku 2013 vládní koalici opustily URS, parlamentní většina se tak smrskla na pouhých 117 poslanců, načež v září došlo k razantní personální obměně kabinetu. Nynější snaha vyvolat předčasné volby souvisí zřejmě s přesvědčením, že pokroková strana získá nové voliče, nedávné průzkumy jí přiřkly až 45% voličskou podporu, a zúročí dosud kladně hodnocená protikorupční opatření. Nikolić termín nových voleb oficiálně vypíše ve středu, očekává se, že se uskuteční 16. března.

Arabské investice v Srbsku

Srbsko se v posledních málo letech stává přitažlivou destinací pro investory z celého světa, přičemž vedle tradičního kapitálu ze Evropské unie, Ruska a Číny jsou stále více patrné investice z arabských zemí. Jestliže mezi dvacítkou největších realizovaných investičních projektů za poslední dvě dekády není ani jeden z neevropských zemí, brzy tomu může být jinak:

- srbská vláda se v srpnu 2013 dohodla s leteckou společností Etihad Airways o prodeji 49 % národního leteckého přepravce JAT za 40 milionů amerických dolarů

- srbská vláda tento rok očekává půjčku od Spojených arabských emirátů ve výši 2–3 miliard amerických dolarů na refinancování státního dluhu

- podnikatel ze Spojených arabských emirátů Mohammed bin Alí al-Abbar přislíbil investici do projektu Bělehrad na vodě ve výši 3,1 miliard dolarů

Air Serbia

Srbská vláda jako jediný vlastník národního přepravce JAT 1. srpna 2013 podepsala dohodu o strategickém partnerství s leteckou společností Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů. V ní se Srbsko zavázalo JAT přeměnit na Air Serbia; Jugoslovenski Aerotransport, založený 1. dubna 1947, tak po 66 letech více či méně úspěšného fungování nadobro zanikne. Air Serbia následně začátkem roku 2014 od investora získá půjčku ve výši 40 milionu amerických dolarů, které se změní na 49% podíl ve společnosti. Zbývajících 51 % si ponechá původní vlastník. Etihad Airways se rovněž zavázala skomírajícího podniku půjčit na rozvoj dalších 60 milionu dolarů, neboť přepravce má nakumulované dluhy ve výši 200 milionů eur. Předpokládá se, že většina neumořitelných závazků přejde na stát.

Grad na vodi (Bělehrad)

Velikášský stavební projekt nové čtvrti v samém centru Bělehradu patří k jedněm z volebních slibů vládnoucí Srbské pokrokové strany. Plány na přebudování zanedbaného lokality kolem hlavního autobusového a železničního nádraží jsou ale staršího data, a to konkrétně ze 70. let, kdy bylo vybudováno betonové torzo pro nové železniční nádraží (Prokop). Politický slib teprve až nyní přerostl v politický závazek, když předseda pokrokářů a vicepremiér Aleksandar Vučić prohlásil, že o ambiciózní projekt má vážný zájem podnikatel ze Spojených arabských emirátů Mohammed bin Alí al-Abbar. Stávající podklady se zmiňují o dotčené ploše 88 hektarů, na které vyroste 1,5–2,5 milionů metrů podlahových ploch kanceláří, obchodů a bytů.

Arabské investice se nevyhýbají ani ostatním zemím bývalé Jugoslávie. Katarská mediální společnost al-Jazeera od roku 2010 investovala do své televizní pobočky v Sarajevu nejméně 20 milionů dolarů. Kuvajt poskytl půjčku na výstavbu dálnice v Bosně a Hercegovině (koridor VC/E73) a zájem o investiční projekty má rovněž v Srbsku. Kuvajtský investor nedaleko Sarajeva začal budovat obytný areál v hodnotě asi 200 milionů eur a saúdskoarabská společnost al-Shiddi v bosenskohercegovské metropoli obnovila hotel Bristol za 42 milionů dolarů a dalších 58 milionů eur do dubna 2014 prostaví v komplexu Sarajevo City Center. Bělehrad kromě jiného v březnu 2013 podepsal dohodu o společných investicích do srbského zemědělství s podnikem al-Dahra ze Spojených arabských emirátů v objemu 400 milionů dolarů, tento obchodní záměr ale není ani zdaleka jistý.

Otevřena nová budova Gazi Husrev-begovy knihovny

V Sarajevu byla slavnostně otevřena nová budova Gazi Husrev-begovy knihovny, nejstarší knižnice v Bosně a Hercegovině. Stavba, která byla započata roku 2003 a jejíž náklady se odhadují na 8,8 milionů amerických dolarů, byla plně financována katarskou vládou. Gazi Husrev-begova knihovna byla založena roku 1537 společně s medresou, střední muslimskou školou, bosenským náměstkem a vojevůdcem osmanského sultána Husrevem (1480–1541). V knižním fondu se kromě jiného nachází 10 000 rukopisů v arabštině, perštině, turečtině a bosenštině v arabském písmu, díky nimž Gazi Husrev-begova bibliotéka patří mezi nejvýznamnější sběratele islámských manuskriptů v Evropě.

Hledání vraha Slavka Ćuruviji

Srbský premiér a zároveň ministr vnitra Ivica Dačić na tiskové konferenci zveřejnil další informace o smrti novináře Slavka Ćuruviji. Ten byl úkladně zavražděn na pravoslavné Velikonoce 11. dubna roku 1999 před svým bělehradským bytem v době, kdy NATO bombardovalo Srbsko. Dosud se vědělo pouze to, že zločin provedli dva ozbrojení muži v černých kuklách, z nichž jeden pistolí omráčil Ćuruvijovu manželku a druhý mu do zad a hlavy vypálil několik ran.

Dačić uvedl, že vraždu přímo nařídil Radomir Marković, tehdejší šéf oddělení Státní bezpečnosti Srbska, zorganizoval ji Milan Radonjić, tehdejší velitel bělehradského velitelství SB, dále se na ni podílel Ratko Romić, operační důstojník druhého oddělení bělehradského velitelství, a v roli exekutora Miroslav Kurak Miki, někdejší příslušník speciální bezpečnostní služby SB. Zveřejněné informace do značné míry potvrzují spekulace, které se objevily při soudním projednávání vraždy v roce 2007. Za údajného strůjce politického atentátu byla tehdy označena manželka prezidenta Slobodana Miloševiće Mirjana Markovićová.

K paradoxům srbské politické scény posledních desetiletí patří fakt, že nové informace o zločinu přináší Ivica Dačić, předseda a dlouholetý člen Socialistické strany Srbska, kterou založil a svého času vedl právě Slobodan Milošević.

Dosud neobjasněná smrt Slavka Ćuruviji je jedním z mnoha politických atentátů, kterých se miloševićovský režim dopustil na svých otevřených kriticích. Bezpečnostní složky se dvakrát pokusily zabít opozičního předáka Vuka Draškoviće (3. října 1999 a znovu 15. června 2000), který vždy jen o vlásek unikl smrti. Tragickému osudu však neunikl politik Ivan Stambolić, kterého nechal zavraždit 25. srpna roku 2000 zřejmě sám Milošević.