Spojené státy americké hrají v současné police západního Balkánu dominantní roli, kterou neohrožuje ani Evropská unie, ani Ruská federace. Jestliže rozpad sovětského impéria znamenal postupný útlum americké diplomacie v poválečné Jugoslávii, v polovině 90. let se Američané do regionu vrátili a své postavení a význam upevnili jako nikdy předtím. Jedním z dokladů amerického vlivu jsou i četné zastupitelské úřady, které vznikly v posledních třinácti letech. Pro americká velvyslanectví na území bývalé Jugoslávie je přitom charakteristické:
– výstavba trvá neobvykle dlouho, stavby jsou strohé, ale zato mohutné, pevné a finančně náročné;
– nacházejí se na lukrativních adresách, nejlépe na viditelném a strategickém místě, přičemž v jejich okolí nezřídka bývají centra místní vlády;
– jsou největšími zastupitelskými úřady v zemi, čímž připomínají neokoloniální místodržitelské paláce.
Stavba rozsáhlého komplexu začala na jaře roku 2010 a skončila až letos. Její náklady se vyšplhaly na 149 milionů dolarů (asi 2,9 mld. Kč). Velvyslanectví na nové adrese začalo působit od dubna. Areál má rozlohu 41 841 metrů čtverečních. V budovách o ploše 13 900 metrů čtverečních bude pracovat odhadem 500 lidí. Americké velvyslanectví dříve sídlilo v centru města, v lukrativní ulici Kneza Miloša, v níž se nachází řada srbských ministerstev a vláda. Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Bělehradě, např. roku 2008 se rozvášněný dav srbských nacionalistů po vyhlášení kosovské nezávislosti budovu pokusil zapálit, se začalo uvažovat o přemístění ambasády z exponované části města. Jako nejvhodnější místo se ukázala prestižní čtvrť Dedinje, hned vedle královského paláce rodiny Karađorđevićů, a to konkrétně jihovýchodní část zdejších kasáren. Areál USA koupily od srbské vlády za 15 milionů dolarů (asi 360 mil. Kč) roku 2005. Obecně se má za to, že cena ani zdaleka nereflektovala reálnou tržní hodnotu. Opuštěné sídlo v centru, které Američané získali jako dar roku 1951 od jugoslávských úřadů, je nyní k prodeji za cenu 11 milionů eur (asi 280 mil. Kč). Rozloha pozemku dosahuje 5686 metrů čtverečních a budov odhadem asi 17 000.
Podgorica, Džona Džeksona 2
Velvyslanectví nedaleko paláce prvního černohorského krále Nikoly bylo otevřeno roku 2006, krátce po vyhlášení nezávislosti. Ačkoli budova nepůsobí nijak velkolepě, v provinčně vyhlížející Podgorici je nepřehlédnutelná. Bližší podrobnosti o stavbě a jejích parametrech nejsou veřejně dostupné. V poslední době se kolem ambasády čile stavělo, a to na úkor zdejšího parku. Dá se předpokládat, že nakonec vznikne rozsáhlejší areál o ploše přes 20 000 metrů čtverečních.
Priština, Ahmet Krasniqi
V nejbližší době se začne s výstavbou nového velvyslanectví v těsném sousedství Prištinského zastupitelstva a vojenské základny KFOR a Bezpečnostních sil Kosova. Plocha pozemku se odhaduje na 43 000 metrů čtverečních. Američtí diplomaté nyní sídlí v menší provizorní budově, kterou otevřeli po vyhlášení kosovské nezávislosti roku 2008.
Sarajevo, Roberta C. Frasurea 1
Americké velvyslanectví bylo otevřeno v říjnu 2010 za přítomnosti ministryně zahraničí Hillary Clintonové. Jeho cena se vyšplhala na 120 milionů dolarů (2,3 mld. Kč) a nabízí plochu 11 000 metrů čtverečních. Pozemek Američané o rozloze 44 175 metrů čtverečních koupili roku 2005 od bosenskohercegovské Rady ministrů za 12,868 milionů marek (asi 190 mil. Kč). Proti odkupu protestovali sarajevští vysokoškoláci; v areálu bývalých kasáren Maršála Tita se od konce války počítalo s vybudováním univerzitního kampusu, který tímto přišel o čtvrtinu své zamýšlené plochy. Stavba velvyslanectví byla započata v březnu 2008. V jejím těsném sousedství se nachází bosenskohercegovská vláda a parlament.
Skopje, Samoilova 21
Velkolepý areál amerického velvyslanectví byl slavnostně otevřen v červenci 2009. Jeho celková rozloha dosahuje 44 491 metrů čtverečních, užitné plochy odhadem 13 000 metrů čtverečních pro 300 zaměstnanců. Spojené státy pozemek koupily roku 2004 za 2,5 milionu eur (asi 80 mil. Kč). Stavba byla zahájena o dva roky později. Celkové náklady se odhadují na 60–80 milionů dolarů (1,1–1,5 mld. Kč). Proti výstavbě se postavila celá řada Skopjanů, ti také zorganizovali petici, kterou podepsalo na 15 000 lidí. Komplex se nachází na protáhlé vyvýšenině uprostřed města, na jejímž druhém konci leží skopská dominanta, osmanská pevnost Kale. Hned naproti jsou rovněž bývalé kasárny Maršála Tita, dnes Ilinden.
Velvyslanectví v Chorvatské metropoli bylo otevřeno v červnu 2003 za přítomnosti prezidenta Stjepana Mesiće. Unikátní je pro něj poloha, jelikož se nenachází na žádné lukrativní adrese, ale na jižním předměstí Buzin, zhruba 7 kilometrů od centra. Rozkládá se na ploše 35 149 metrů čtverečních a nabízí 7000 metrů čtverečních užitného prostoru. Jeho stavba trvala dva a půl roku a celkové náklady se vyšplhaly na 69 milionů dolarů (asi 1,9 mld. Kč).
