Arabské investice v Srbsku

Srbsko se v posledních málo letech stává přitažlivou destinací pro investory z celého světa, přičemž vedle tradičního kapitálu ze Evropské unie, Ruska a Číny jsou stále více patrné investice z arabských zemí. Jestliže mezi dvacítkou největších realizovaných investičních projektů za poslední dvě dekády není ani jeden z neevropských zemí, brzy tomu může být jinak:

- srbská vláda se v srpnu 2013 dohodla s leteckou společností Etihad Airways o prodeji 49 % národního leteckého přepravce JAT za 40 milionů amerických dolarů

- srbská vláda tento rok očekává půjčku od Spojených arabských emirátů ve výši 2–3 miliard amerických dolarů na refinancování státního dluhu

- podnikatel ze Spojených arabských emirátů Mohammed bin Alí al-Abbar přislíbil investici do projektu Bělehrad na vodě ve výši 3,1 miliard dolarů

Air Serbia

Srbská vláda jako jediný vlastník národního přepravce JAT 1. srpna 2013 podepsala dohodu o strategickém partnerství s leteckou společností Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů. V ní se Srbsko zavázalo JAT přeměnit na Air Serbia; Jugoslovenski Aerotransport, založený 1. dubna 1947, tak po 66 letech více či méně úspěšného fungování nadobro zanikne. Air Serbia následně začátkem roku 2014 od investora získá půjčku ve výši 40 milionu amerických dolarů, které se změní na 49% podíl ve společnosti. Zbývajících 51 % si ponechá původní vlastník. Etihad Airways se rovněž zavázala skomírajícího podniku půjčit na rozvoj dalších 60 milionu dolarů, neboť přepravce má nakumulované dluhy ve výši 200 milionů eur. Předpokládá se, že většina neumořitelných závazků přejde na stát.

Grad na vodi (Bělehrad)

Velikášský stavební projekt nové čtvrti v samém centru Bělehradu patří k jedněm z volebních slibů vládnoucí Srbské pokrokové strany. Plány na přebudování zanedbaného lokality kolem hlavního autobusového a železničního nádraží jsou ale staršího data, a to konkrétně ze 70. let, kdy bylo vybudováno betonové torzo pro nové železniční nádraží (Prokop). Politický slib teprve až nyní přerostl v politický závazek, když předseda pokrokářů a vicepremiér Aleksandar Vučić prohlásil, že o ambiciózní projekt má vážný zájem podnikatel ze Spojených arabských emirátů Mohammed bin Alí al-Abbar. Stávající podklady se zmiňují o dotčené ploše 88 hektarů, na které vyroste 1,5–2,5 milionů metrů podlahových ploch kanceláří, obchodů a bytů.

Arabské investice se nevyhýbají ani ostatním zemím bývalé Jugoslávie. Katarská mediální společnost al-Jazeera od roku 2010 investovala do své televizní pobočky v Sarajevu nejméně 20 milionů dolarů. Kuvajt poskytl půjčku na výstavbu dálnice v Bosně a Hercegovině (koridor VC/E73) a zájem o investiční projekty má rovněž v Srbsku. Kuvajtský investor nedaleko Sarajeva začal budovat obytný areál v hodnotě asi 200 milionů eur a saúdskoarabská společnost al-Shiddi v bosenskohercegovské metropoli obnovila hotel Bristol za 42 milionů dolarů a dalších 58 milionů eur do dubna 2014 prostaví v komplexu Sarajevo City Center. Bělehrad kromě jiného v březnu 2013 podepsal dohodu o společných investicích do srbského zemědělství s podnikem al-Dahra ze Spojených arabských emirátů v objemu 400 milionů dolarů, tento obchodní záměr ale není ani zdaleka jistý.