Stručné dějiny správy Bosny a Hercegoviny

1878–1918 Rakousko-Uhersko

Přejato osmanské správní členění ze 60. let 19. století, konkrétně ze Zákona o vilájetu Bosna (1865), který provincii rozdělil na 7 sandžaků (Bihaćki, Travnički, Banjalučki, Sarajevski, Hercegovački se sídlem v Mostaru, Zvornički se sídlem v Dolní Tuzle a Novopazarski se sídlem ve Sjenici). Novopazarský sandžak byl roku 1877 připojen ke Kosovskému vilájetu. Bosna a Hercegovina se v monarchii zhmotnila na erbu Uherského království, které na zemi vznášelo nárok s odkazem na středověké uspořádání Evropy.

zemlja (2 země, Bosna i Hercegovina; prakticky ale jedna); pod správou rakousko-uherského ministerstva financí (1880-),  v zemi působila zemaljska vlada (zemská vláda, 1880-), v jejímž čele stál zemaljski poglavar (zemský náčelník), v letech 1910–1915 zasedal rovněž Bosanski sabor (Bosenský sněm);

okrug (6 okruhů, Banjalučki, Bihaćki, Mostarski, Sarajevski, Travnički, Zvornički, který roku 1906 nahradil Tuzlanski); v čele okružni predstojnik;

kotar (52 okresů, zast. chotárů), gradski kotar; pod ním kotarska ispostava; v čele kotarski predstojnik;

općina / džemat (obec), gradska općina; v čele načelnik / glavar općine, gradski načelnik

Převzato z: PEJANOVIĆ, Mirko: Istorijsko oblikovanje regija... s. 68.

1918–1921 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

pokrajina Bosna i Hercegovina (oblast Bosna a Hercegovina); v čele Narodno vijeće Bosne i Hercegovine (Národní rada Bosny a Hercegoviny), na jehož iniciativu byla sestavena vlada. Obě instituce působily jen krátce roku 1918. Následně vznikla Zemaljska vlada za BiH (Zemská vláda pro BaH);

okrug (6 okruhů); v čele okružni načelnik;

kotar (okres, zast. chotár), pod ním kotarska ispostava, grad (města Banja Luka, Mostar, Sarajevo, Tuzla); v čele kotarski načelnik;

opština (obec); v čele načelnik opštine

1921–1929 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
uspořádání podle Vidovanské ústavy (1921)

oblast (6 oblastí v hranicích BaH, Bihaćka, Mostarska, Sarajevska, Travnička, Tuzlanska, Vrbaska); v čele veliki župan;

okrug (okruh), bez praktické funkce;
srez (okres, srez = chotár); v čele sreski načelnik;
opština (obec); v čele načelnik opštine

1929–1941 Království Jugoslávie

zavedena královská diktatura; hranice historických zemí zanikly, nové členění

uprava grada Beograda; v čele predsednik opštine;

banovina (9 bánovin, někdejší BaH si rozdělily 4 bánoviny – Drinska, Primorska, Vrbaska, Zetska); v čele ban;

srez (375 okresů, srez = chotár), grad (město); v čele sreski načelnik, gradski načelnik, od pol. 30. let presjednik gradske opštine;

opština; v čele opštinski načelnik

1941–1945 Nezávislý stát Chorvatsko
Zagreb; v čele načelnik grada;
velika župa (do července 1941 10 žup, pak 22 velkých žup); v čele veliki župan;

kotar (zprvu 142 okresů, zast. chotárů, po pádu Itálie více); v čele kotarski predstojnik;

općina (1006 obcí); v čele općinski načelnik

1945–1949 Federativní lidová republika Jugoslávie

Narodna Republika Bosna i Hercegovina (Lidová republika Bosna a Hercegovina); v čele predsjednik Vlade, predsjednik Skupštine;

okrug (7 okruhů, nově Dobojski); v čele okružni načelnik;
srez (77 okresů, srez = chotár); v čele sreski načelnik;
područja mjesnih narodnih odbora (1280);
Sarajevo (pod ním reoni);
(města Banja Luka, Bihać, Mostar, Travnik, Tuzla, Bijeljina, Brčko, Zenica)

1949–1952 Federativní lidová republika Jugoslávie

Narodna Republika Bosna i Hercegovina (Lidová republika Bosna a Hercegovina); v čele predsjednik vlade, predsjednik Skupštine;

oblast (4 oblasti, Banjalučka, Mostarska, Sarajevska, Tuzlanska);
srez (67 okresů, srez = chotár), grad (město); v čele sreski načelnik;
područja mjesnih narodnih odbora;
Sarajevo (pod ním reoni);
(města Banja Luka, Bihać, Mostar, Travnik, Tuzla, Bijeljina, Brčko, Zenica)

1952–1963 Federativní lidová republika Jugoslávie

Narodna Republika Bosna i Hercegovina (Lidová republika Bosna a Hercegovina); v čele předseda vlády (predsjednik vlade, od 1953 předseda výkonné rady (predsjednik Izvršnog vijeća), předseda parlamentu (predsjednik Skupštine);

srez (66 okresů, srez = chotár), grad (města Sarajevo, Banja Luka, Tuzla, Mostar, Zenica);

opština (obce zavedeny roku 1955 v počtu 418, z toho bylo 53 městských); v čele načelnik opštine

 

Převzato z: PEJANOVIĆ, Mirko: Istorijsko oblikovanje regija... s. 70.

1963–1965 Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina (Socialistická republika Bosna a Hercegovina); v čele předseda výkonné rady (predsjednik Izvršnog vijeća), předseda parlamentu (predsjednik Skupštine);

srez (15 okresů, srez = chotár, Bihać, Livno, Banja Luka, Prijedor, Travnik, Sarajevo, Zenica, Doboj, Mostar, Trebinje, Brčko, Tuzla, Zvornik, Jajce, Goražde), zanedlouho zrušeny 2 srezy (Trebinje, Zvornik); v čele sreski načelnik;

opština (obec); v čele načelnik opštine

1965–1992 Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina (Socialistická republika Bosna a Hercegovina); v čele předseda výkonné rady (predsjednik Izvršnog vijeća), od 1990 jako předseda vlády (predsjednik Vlade), předseda parlamentu (predsjednik Skupštine), od 1974 přibylo také předsednictvo / prezidium (Predsjedništvo);

opština (106 obcí, od roku 1978 pak 109); v čele načelnik opštine

PEJANOVIĆ, Mirko: Istorijsko oblikovanje regija... s. 71.

1992–1996 Republika Bosna a Hercegovina

Republika Bosna i Hercegovina (Republika Bosny a Hercegovina); vedle toho působila Srbská republika v Bosně a Hercegovině (Srpska Republika Bosna i Hercegovina, 9. 1. 1992), následně Republika Srbská (Republika Srpska, 12. 8. 1992), Chorvatská republika Herceg-Bosna (Hrvatska Republika Herceg-Bosna, 28. 8. 1993), Autonomní oblast Západní Bosna (Autonomna pokrajina Zapadna Bosna, 27. 9. 1993), nato Republika Západní Bosna (Republika Zapadna Bosna, 26. 7. 1995), Federace Bosny a Hercegoviny (Federacija Bosne i Hercegovine, 18. 3. 1994); po Daytonské mírové dohodě zůstala jen Republika Srbská a Federace Bosny a Hercegoviny;

opština / općina (obec)

od 1996 Bosna a Hercegovina

država Bosna i Hercegovina (stát Bosna a Hercegovina); v čele předseda rady ministrů (predsjednik Vijeća ministara / Savjeta ministara), předseda parlamentu (predsjednik Parlamentarne skupštine, předsednictvo / prezidium (Predsjedništvo);

entitet (2 entity, Federacija Bosne i Hercegovine, Republika Srpska); v čele premijer, predsjednik;

kanton (10 kantonů / chorvatsky žup ve FBiH), regija (5 regionů v RS), distrikt (Distrikt Brčko); v čele premijer kantona/županije, gradonačelnik distrikta;

općina ve FBiH / opština v RS (obec), grad (město); v čele načelnik općine / opštine, gradonačelnik

* * *

Zdroje:

Historijski arhiv Sarajevo. Dostupné z: www.arhivsa.ba/index.php?option=com_content&view=article&id=84:uprava&catid=34:fonds [10.7.2014]

HADŽIĆ, Senahid: Administrativno-teritorijalni okvir Gračaničkog sreza 1945. godine. Gračanički glasnik. Gračanica, Monos, č. 18/2004, s. 91–93. Dostupné z: www.gracanickiglasnik.ba/wp-content/uploads/2013/01/Pages-from-gg18-17.pdf [10.7.2014]

IBRAHIMAGIĆ, Omer. Optimalna organizacija teritorije i vlasti Bosne i Hercegovine. Gračanički glasnik. Gračanica, Monos, č. 17/2004, s. 2–11. Dostupné z:
www.gracanickiglasnik.ba/wp-content/uploads/2013/01/Pages-from-gg17.pdf [10.7.2014]

PEJANOVIĆ, Mirko. Istorijsko oblikovanje regija i mogućnosti uspostave regionalne strukture Bosne i Hercegovine u postdejtonskom periodu. Sarajevski žurnal za društvena pitanja. Sarajevo, Fakultet političkih nauka, č. 2/2007, s. 65–89. Dostupné z: http://journal.fpn.unsa.ba/index.php/bjss/article/view/59/48 [10.7.2014]

VELAGIĆ, Adnan. Administrativno uređenje Hercegovine od 1945. do 1952. godine. Most. Mostar, č. 191/2005. Dostupné z: www.most.ba/102/082.aspx [10.7.2014]