Předčasné parlamentní volby v Kosovu nepřinesly zásadnější změnu a rozložení sil ve sněmovně zůstává téměř identické. Největší podporu získala Demokratická strana Kosova (PDK) současného premiéra Hashima Thaçiho, která obdržela 30,7 % ze všech odevzdaných platných hlasů. Na druhém místě se umístila opoziční Demokratická liga Kosova (LDK), jež sice drtivě zvítězila v metropoli Prištině, ale na celostátní úrovni získala jen 25,7 %. Třetí místo obsadilo krajně nacionalistické Hnutí Sebeurčení! s 13,5 %, jež odmítá dialog s Bělehradem a slovně útočí na údajnou zkorumpovanost současné vlády, a za ním s 9,6 % Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) bývalého prezidenta a kontroverzního podnikatele Behgjeta Pacolliho. Poslední stranou, která splnila pětiprocentní klausuli byla Iniciativa pro Kosovo s 5,2 %, v jejímž čele stojí Fatmir Limaj a Jakup Krasniqi, bývalí vysocí činitelé z PDK.
Ve stočlenném parlamentu usedne také dvacet zástupců menšin, z nichž polovinu budou tvořit Srbové. Pro srbskou komunitu se přitom jedná o první parlamentní volby od Bruselské dohody z 19. dubna 2013 o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, které se uskuteční i na území severně od řeky Ibru. Dosud tři severokosovské okresy a tzv. Severní Mitrovice kosovské úřady v Prištině neuznávaly a volby bojkotovaly.
S ohledem na kosovou tradici je jasné, že novým mandatářem se opětovně stane pragmatik Hashim Thaçi. Výběr z potenciálních koaličních partnerů nebude ovšem nijak snadný. Prozatím se zdá nejpravděpodobnější spolupráce s Alianci pro budoucnost Kosova, Iniciativou pro Kosovo a zástupci menšin. Nicméně ani takováto většinová vláda poměry na kosovské politické scéně neuklidní – nelze pominout, že mladá republika od roku 2001 prošla pěti parlamentními volbami, které zájem veřejnosti o politiku neustále snižují. Propad voličské účasti na současných 41,5 % je toho zářným důkazem. Výrazně slabší byla účast mezi srbským obyvatelstvem na severu země.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.