Milo Đukanović se vrací

Předčasné parlamentní volby v Černé Hoře, které se konaly v neděli 14. října, opětovně potvrdily dominantní vliv Mila Đukanoviće na politické dění v této malé balkánské zemi. Koalice Evropská Černá Hora – Milo Đukanović získala 46,3 % hlasů a 39 křesel v 81členném parlamentu, což je oproti minulému hlasování ztráta 9 mandátů, ale vítězství je to více než přesvědčivé. Méně příznivé výsledky ani v nejmenším neohrozily dlouholeté spojenectví Đukanovićovy Demokratické strany socialistů a jeho přívěšků, Sociálně demokratické strany a liberálů. Za ztrátou několika mandátů nestojí tak zmenšená přízeň voličstva, jako odchod několika partnerů z koalice. Bosňácká strana a Chorvatská občanská iniciativa šly do voleb samostatně a slavily úspěch v podobě 3, resp. jednoho poslaneckého křesla. Z dalších stran získaly podporu dosud opoziční koalice Demokratická fronta (23,2 % a 20 mandátů), Socialistická lidová strana (11,2 % a 9 mandátů) a politický nováček, Pozitivní Černá Hora (8,4 % a 7 mandátů). Volební účast dosáhla při soupeření 13 politických subjektů na černohorské poměry solidních 69,4 %.

Předvolební kampaň se jako už tradičně dotýkala témat přibližování k Evropské unii a vztahu k menšinám, zvláště té srbské, návrhů na zlepšení tristních sociálních podmínek občanů bylo pomálu. Více ale než cokoli jiného Černohorce zajímalo, zda se do čela státu vrátí bývalý prezident a premiér Milo Đukanović. Ten sice po dvaceti letech ve vrcholové politice roku 2010 odstoupil z křesla premiéra, ale předsednického křesla v Demokratické straně socialistů se nevzdal a zemi nepřímo vedl i v následujících letech. Đukanović, který se nezměrného vlivu a majetku domohl všemožnými úskoky, směle pokračuje v úsilí zůstat doživotním samovládcem Černé Hory. Všemožné pokusy omezit jeho moc a všudypřítomné nohsledy potrestat za korupci a uzurpování státních úřadů, se neustále míjejí účinkem. Demokratická fronta, vytrvale a nekriticky hájící vše srbské, není schopna Đukanovićovi relevantně konkurovat, Socialistická lidová strana je neustále rozhádaná. Možnou nadějí je Pozitivní Černá Hora, kterou v květnu 2012 založili političtí a ekologičtí aktivisté, ale na to je zatím příliš mladá a nevyzrálá.

Skutečným vítězem voleb jsou některé menšinové strany. Zástupci Bosňáků a Chorvatů se radují, rozhádaní představitelé Albánců počítají ztráty. Nejlepší výchozí pozici má Bosňácká strana, která potenciálně oslovuje až 15 % černohorské populace bosňáckého-muslimského původu. Ta bude chtít z účasti na vládě získat co nejvíce. Tři poslanecké mandáty jí nedávají přílišné šance, ale bez nich je sestavení kabinetu pod vedením Mila Đukanoviće prakticky nemožné. Běžného Černohorce tak po volbách nečeká nic převratného, neustálý boj s rostoucími cenami, nezaměstnaností a dluhy na všech stranách.