Skonala Jovanka Brozová

Ve věku nedožitých devětaosmdesáti let zemřela Jovanka Brozová (1924–2013), někdejší manželka dlouholetého jugoslávského premiéra a prezidenta Josipa Broze.

Jovanka Budisavljevićová se narodila 7. prosince 1924 do chudé srbské rodiny v chorvatském regionu Lika. Do jejích dívčích let nečekaně vstoupila druhá světová válka. Po brzkém rozpadu královské Jugoslávie její rodný kraj připadl k fašistickému Nezávislému státu Chorvatsko, který se rozhodl zdejší pravoslavné Srby povraždit, vyhnat či pokatoličtit. Dospívající Jovanka se proto se zápalem přidala k partyzánům, mezi nimiž vynikla jako kurýrka. Později pracovala jako zdravotní sestra. 

S Titem se poprvé setkala během neúspěšného německého výsadku na město Drvar, kde se ukrýval partyzánský generální štáb. Po smrti Brozovy milenky Davorjanky Paunovićové roku 1946 proniká do vůdcova nejbližšího okolí. Zlé jazyky tvrdí, že ji pro Tita osobně vybral jeho nejbližší spolupracovník Aleksandar Ranković. Ať už tomu bylo jakkoli, výsledkem nenadálého sblížení byla tajná svatba, která se uskutečnila v dubnu 1952. Broz zanedlouho oslavil šedesáté narozeniny a Jovance bylo necelých osmadvacet let.

První léta v roli první dámy působila spíše v pozadí, neúčastnila se ani zahraničních návštěv. Poté byla více aktivistická, projevovaly se u ní tendence mluvit do personálního obsazení prezidentské kanceláře a dokonce i velvyslanců. Pro své nekompromisní názory se dostávala do sporů s Brozovými čelnými spolustraníky, kteří jednak žárlili na její postavení, jednak bojovali o postavení po Titově možném skonu. V 70. letech rozpory v prezidentském páru dostoupily vrcholu, Tito roku 1975 opustil jejich bělehradskou rezidenci a přesídlil jinam. Jovanka se v roli první dámy naposledy objevila roku 1977, od té doby žila v nedobrovolné izolaci a pod státním dohledem.

Během Titovy těžké nemoci, jíž 4. května 1980 podlehl, manžela nesměla ani navštívit. Naposledy se s ním rozloučila na pohřební ceremonii. Tři měsíce od prezidentova skonu byla nuceně vystěhována z prezidentského sídla a přestěhována do jiné vily, kde žila v neútěšných podmínkách až do své smrti. Soudružka Jovanka poslední třetinu své životní pouti strávila v roli nedobrovolného disidenta, kterému jsou odpírána i základní lidská práva. Jedinou satisfakci za dlouholeté příkoří, kterou jí nová politická elita Srbska poskytne, je spočinutí vedle Titova sarkofágu v Domě květin nedaleko bývalé prezidentské rezidence.