Poslední červnová neděle ve znamení náboženských poutí

Muslimští Bosňáci vykonali již 502. pochod zvaný Ajvatovica. Dvoudenní akce započala v sobotu slavnostním defilé jezdců na koních ze středobosenského města Donji Vakuf do sedm kilometrů vzdálené obce Prusac. V neděli se koňský průvod s četným doprovodem vydal z Prusce k nedaleké Ajvaz-dedově skále. Podle pověsti vzdělanec Ajvaz-dedo přišel do Bosny šířit islám za vlády osmanského sultána Mehmeda II. v 15. století. Pro Prusac neboli Akhisar v místních kopcích nalezl vhodný zdroj pitné vody, ale v cestě do města mu bránila vysoká skála. Ajvaz-dedo proto u skály vykonal čtyřicet časně ranních muslimských modliteb, než se mu zdál sen, jak se rohy srazí dva berani. Když se probudil, ve skále se objevila puklina, kterou mohl projít i člověk. Na památku tohoto bohulibého činu pak muslimové zdejšího kraje chodili vzdát čest Ajvaz-dedově památce společnou modlitbou. Postupem času se z Ajvatovice stala náboženská i národní manifestace Bosňáků v celé Bosně a Hercegovině. V letech komunistické vlády (1946-1990) byl pochod zakázán, ale v poslední době zažívá masovou obrodu. Letošního slavnostního vyvrcholení se zúčastnilo na 60 000 lidí, což z Ajvatovice činí největší muslimskou pouť v Evropě.

Padesát kilometrů severně od Prusce se uskutečnila katolická pouť v obci Podmilačje. Jejím cílem byl kostel sv. Jana Křtitele, kde věřící po společné modlitbě hledali útěchu a pomoc u jednoho z nejvýznamnějších křesťanských světců. Tradice návštěvy kostela na den sv. Jana Křtitele pochází snad z 15. století, kdy do Bosny vtrhli Osmané. Od té doby je pouť vykonávána pravidelně, až na časy, kdy byla na politickou objednávku zakázána.  Podle pověsti kostel původně stál na levém břehu řeky Vrbas, ale protože v něm Osmané chovali kozy, kostel sám přes noc přešel na méně přístupný pravý břeh. Po roce 1990 se z pouti stala významná manifestace chorvatské náboženské i národní jednoty v Bosně a Hercegovině, a to zvláště po tříleté okupaci zdejších chorvatských vesnic Armádou Republiky Srbské. Od roku 2003 na místě probíhá výstavba monumentálního kostela, který návštěvníkům nabídne větší pohodlí a důstojnější prostory k rozjímání. Odhaduje se, že Podmilačje v posledních letech navštíví vždy kolem 100 000 věřících.

Tisíce lidí se přišly rozloučit s oběťmi války

U příležitosti dvaceti let od začátku války v Bosně a Hercegovině se uskutečnila celá řada vzpomínkových akcí po celé zemi. Mezi nejsledovanější patřily bezesporu tři hromadné pohřby bosňáckých obětí konfliktu na východě republiky při hranicích se Srbskem. V letech 1992-1995 ve zdejším kraji probíhaly masové etnické čistky ze strany armády a policie Republiky Srbské, které vyústily v nucený odchod většinového bosňáckého obyvatelstva a masové vraždy několika tisíc civilistů.

Dne 12. května se odhadem 7000 Bosňáků zúčastnilo uložení ostatků 34 civilistů na hřbitově Veljaci ve městě Bratunac. Ceremonii přihlíželi četné organizace obětí války, ministr obrany Sadik Ahmetović a představitelky nevládní organizace Ženy v černém ze Srbska. Po tomto pohřbu na nedávno zřízeném hřbitově spočívá celkem 252 těl. O den dříve místní lidé organizovali symbolické kladení 603 růží do nedaleké řeky Driny, které mělo symbolizovat stejný počet bosňáckých civilních obětí války ve zdejším okrese.

Následně 26. května se ve Višegradu uskutečnil hromadný pohřeb 66 identifikovaných Bosňáků, jejichž ostatky byly exhumovány při vypouštění přehrady Perućac na řece Drině roku 2010. Na dně místního jezera byly nalezeny nekompletní ostatky 416 osob, identifikovat se přitom podařilo jen 162 z nich. Věkové rozpětí zabitých se pohybovalo od čtyř do šestaosmdesáti let a nechyběly ani ženy a děti. Pietní akce se zúčastnilo asi 5000 lidí. Téhož dne bylo organizováno házení 3000 růží z mostu Mehmeda-paši Sokoloviće, které mělo symbolizovat bosňácké oběti ve zdejším okrese, z nichž mnohé byly zavražděny na tomto mostě a následně vhozeny do řeky.

Nakonec 2. června došlo k uložení těl 32 bosňáckých obětí z východobosenského okresu Zvornik. Smutečního obřadu v obci Gornja Kalesija se zúčastnilo na 3000 lidí. Na zdejším hřbitově to byl již v pořadí čtrnáctý hromadný pohřeb, který zvýšil počet zdejších náhrobků na 685.